Současný zeměpisný pohled na hranice kontinentů nemusí být vždy v souladu s pohledem biologa. Z řady důvodů, které budou na přednášce stručně vysvětleny, je zejména jih Arabského poloostrova z významné části osídlen organizmy, které považujeme za "typicky" africké.

Autor přednášky se odborně zabývá především netopýry, proto budou hlavní komentovanou skupinou. Řeč ale bude také o dalších savcích, ptácích, plazech, případně i rostlinách, které svým areálem rozšíření

Příspěvek se nejprve pokusí z části uchopit astrologii a astrologické pojmy a diskutovat, případně vyvrátit, některé běžné tvrzení a omyly astrologů i jejich kritiků. Dále se seznámíme s nejdůležitějšími a nejcitovanějšími studiemi, které se snaží objektivně zkoumat astrologické hypotézy. Na závěr si ukážeme, jak se mechanizmy, které přimějí člověka důvěřovat horoskopům, nenápadně uplatnůjí i ve skutečných vědních oborech.

Mgr. Radek Žemlička, Ph.D. vystudoval fyziku plazmatu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od Roku 2017 působí na pozici Research and Development Engineer ve švýcarské vývojové technologické firmě Platit AG. Je zakladatelem YT kanálu Maxwellovi démoni.

Přednáška je pořádána ve spolupráci Jihlavské astronomické společnosti, Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Muzea Vysočiny Jihlava.

Na počátku byla obava z kulturního šoku, na konci pocit, že se nechcete vracet domů. Vzdálená a nádherná země, fungující společnost poctivých a slušných lidí. A poznatek, že pár dní na Japonsko prostě nestačí. Vzpomínky a fotografie nás zavedou do japonských významných měst, například do Hirošimy s českou stopou a také do Sappora na ostrově Hokkaidó.

Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči vydává novou publikaci o lidové architektuře. Zabývá se problematikou zděných venkovských domů z 19. století na území Kraje Vysočina a jejich štukovou výzdobou. Kniha, jejímž autorem je Ivan Minář, bude prezentována na několika místech v regionu.

Pomocí experimentů prozkoumáme základní fyzikální principy, které se využívají v moderních technologiích ale například i při výzkumu vesmíru. Odhalíme podstatu světla pomocí moderních laserů a na vlastním těle si ukážeme přírodní zákon, který dokáže hýbat zemskou osou. Dále si ukážeme, kde se bere část energie v zemském jádru a jak vzniká magnetické pole Slunce. Podíváme se také, co pohání vesmírné rakety kupředu a co všechno lze dělat s kapalným dusíkem, který si vesmírné družice často berou s sebou do vesmíru. A co by to bylo za fyzikální show, kdybychom si nezkusili nějaký výbuch... Konkrétně si názorně ukážeme vznik kráterů na Měsíci.

Ing. Petr Dvořák Ph.D. se zabývá výzkumem v oblasti nanotechnologií a přednáší fyziku na Fakultě strojního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Je členem Jihlavské astronomické společnosti. Kromě vědecké a pedagogické práce je Dr. Dvořák také známým popularizátorem fyzikálních věd.

Přednáška je pořádána ve spolupráci Jihlavské astronomické společnosti, Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Muzea Vysočiny Jihlava.

Módním salonům se zejména u nás začalo skutečně dařit ve 20. letech 20. století, kdy jezdívali nákupčí a návrháři na módní přehlídky především do Francie. K nejznámějším podnikatelům na poli módy u nás patřili Hana Podolská, Oldřich Rosenbaum a Arnoštka Roubíčková. Své uplatnění získaly módní manekýny, začaly se konat módní přehlídky, vycházely úspěšné časopisy s ilustracemi a fotografiemi modelů.

Tomuto boomu dámských krejčovských salonů v naší zemi předcházela vzorová tvorba celé garnitury zejména francouzských módních návrhářů a návrhářek tvořících v duchu haute couture. Byli to Paul Poiret, Jean Patteau, Jeanne Lanvin, Coco Chanel a Madeleine Vionnet. Ke světově proslulým se řadila také Italka Elsa Schiaparelli.

V roce 1969 byla na Měsíci vztyčena vlajka s hvězdami a pruhy, čímž pro sebe Spojené státy získaly nejcennější metu v „kosmických závodech“. Opravdu se ale Sovětský svaz vzdal - navíc po počáteční nadvládě ve vesmíru - Měsíce zcela bez boje? Nikoliv, vytvořil impozantní lunární program. Třeba obří raketu N-1, jenže ta při všech čtyřech pokusech o start explodovala. Celý sovětský lunární program pak byl utajený. Přednáška nás provede jeho vpravdě neuvěřitelným příběhem.

Ing. Tomáš Přibyl: Publicista v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu (Smrt měla jméno Challenger, Den, kdy se nevrátila Columbia, Poklady kosmonautiky aj.). Osobně navštívil všechna kosmická střediska NASA, potkal více než 260 kosmonautů, viděl startovat všechny americké raketoplány. Působí jako kurátor letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně. Osobní stránky: www.kosmonaut.cz.

Přednáška je pořádána ve spolupráci Jihlavské astronomické společnosti, Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Muzea Vysočiny Jihlava.