V období studené války bylo Československo cílem mnoha latinskoamerických levicových intelektuálů, z nichž někteří o svém pobytu zanechali písemná svědectví. Nalezneme mezi nimi i velká jména světové literatury jako Gabriel García Márquez, Pablo Neruda, Jorge Amado či Nicolás Guillén. Tito návštěvníci nebyli obyčejnými turisty. Jako mnozí jiní i oni věnovali pozornost architektonickým krásám, místní kuchyni a kouzlu slovanských žen. V centru jejich zájmu však stálo jiné téma: budování nové komunistické společnosti.

Přednáška pávovského pěstitele Jiřího Jandy bude doprovázena snímky sukulentních rostlin, které nafotila jeho manželka Ivana. Přednáška bude zaměřena na tvarování sukulentů - na rozdíl od bonsají klasických nemá tvarování sukulentů prakticky žádná pravidla a záleží pouze na fantazii každého pěstitele.
Výsledky se dostavují mnohem dříve než u bonsají opravdových, nehledě na to, že většinu tvarovaných sukulentů lze s úspěchem pěstovat i na okenním parapetu ústředně vytvápěných bytů.
Představeny budou nejen druhy notoricky známé, třeba populární tlustice, ale i naprosté miniatury, z nichž lze vytvořit miniaturní botanickou zahradu na jediném okně.

Přednáška shrnuje nejnovější poznatky z oblasti tzv. Experimentální ekonomie, jedné z neprogresivnějších částí ekonomické vědy. Posluchači přednášky se stávají přímo účastníky jednoduchého experimentu, který studuje jeden z aspektů lidského chování – (ne)chuť k dobrovolné spolupráci i v situaci, kdy je sobecké chování výhodnější. Hra je přímo na přednášce vyhodnocena a komentována a na základě výsledků jsou dále představeny některé poznatky, které z experimentů vyplývají.

Historie rozvoje astronomie je od starověku až doposud silně ovlivňována záludnými výběrovými efekty, které často preferují nevýznamné jevy před těmi významnějšími. Hlavním problémem je obtížné určování vzdáleností jevů od nás, což vedlo, a patrně stále vede, k různým chybným závěrům.

Přednáška se koná ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností a Vysokou školou polytechnickou Jihlava.

Přednáška sleduje vývoj hudebních nástrojů od prehistorických až po současné formy. Posluchači se prakticky seznamují s téměř kompletní vývojovou řadou všech druhů dechových a strunných nástrojů.
Uvidíme a uslyšíme kromě jiných také některé středověké či renesanční nástroje jako např. zvířecí rohy, chrotu, cink, křivýroh, loutnu, fidulu, psalterium, středověkou harfu apod.
Přednáška však také seznamuje s technologií výroby některých hudebních nástrojů a s hudbou v dějinách. Stručně se také seznámíme s fyzikálními aspekty tvorby tónu jak u dechových tak i strunných nástrojů, rezonancí a šířením zvuku.

Posluchači uslyší živou hru na všech 50 hudebních nástrojů.

Ze Slunce i ze vzdálených končin vesmíru k nám dopadá nebezpečné záření ve formě energetických částic. Navíc, při silné sluneční aktivitě dochází ke geomagnetickým bouřím. Ty, společně s energetickým zářením ohrožují životy astronautů a komplikují vesmírné mise. Může ale kosmické počasí ohrozit i život zde na Zemi? A do jaké míry?

Přednáška je pořádána ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností a Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti.

S praktickými aplikacemi umělé inteligence se dnes potkáváme na každém kroku, chytré fotoaparáty rozpoznávají obličeje, autonomní vozidla jezdí bezpečněji než člověk, zprávy z internetu lze automaticky překládat do jiných jazyků. Za boomem těchto technologií stojí algoritmy umělé inteligence a strojového učení, které jsou často inspirované přírodními jevy a procesy.

V prezentaci si ukážeme přístupy založené na umělých neuronových sítích a evolučních algoritmech, a jejich použití pro řešení praktických problémů. Budeme mluvit o kladech a záporech i možných nebezpečích spojených s pronikáním umělé inteligence do našeho života.

Lunární modul byl historicky jedinou skutečnou mimozemskou kosmickou lodí – a také byl zřejmě nejpodivnějším létajícím zařízením, jaké kdy lidé vytvořili. I sami astronauti o něm říkali, že „létá lépe, než vypadá“. Bez něj by lidé před padesáti lety nepřistáli na Měsíci. Příběh lunárního modulu je příběhem neskutečné lidské vynalézavosti, touhy a odvahy. Je to příběh cesty člověka na Měsíc.

Ing. Tomáš Přibyl: Publicista v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu (Smrt měla jméno Challenger, Den, kdy se nevrátila Columbia, Poklady kosmonautiky aj.). Osobně navštívil všechna kosmická střediska NASA, potkal více než 260 kosmonautů, viděl startovat všechny americké raketoplány. Působí jako kurátor letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně. Osobní stránky: www.kosmonaut.cz

Přednáška je pořádána ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností a Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti.