Záhadná biodiverzita: proč jsou bělokarpatské louky druhově nejbohatší na světě?

Louky Bílých Karpat patří k druhově nejbohatším na světě. Brněnští vědci zkoumají proč. Hledání odpovědi je zavedlo do malebných krajin ukrajinské a transylvánské lesostepi a taky hluboko do minulosti – na přelom doby ledové a poledové.

Když se zamyslíme nad takovou samozřejmostí, že ve dne je světlo a v noci tma, zjistíme, že to taková samozřejmost už dávno není. Dvě třetiny obyvatel na Zemi žije v oblastech zasažených světelným znečištěním, v Evropě a v USA dokonce 90 %. V Evropě už původní přírodní noční prostředí nenajdeme. Zdá se, že o nic nejde, důsledky jsou ale velmi závažné, včetně těch, které se týkají našeho zdraví i peněženky.

Pavel Suchan je pracovník Astronomického ústavu AV ČR, místopředseda České astronomické společnosti a předseda její Odborné sekce pro světelné znečištění, v současné době navíc člen mezirezortní pracovní skupiny ke světelnému znečištění svolané ministrem životního prostředí. Problematikou světelného znečištění se zabývá od roku 2001, stál u zrodu prvního zákonného opatření v roce 2002 (Zákon o ovzduší 86/2002 Sb.), řešil obří svítící skleník na česko-polské hranici, byl u vyhlašování všech oblastí tmavé oblohy v České republice i na Slovensku.

Přednáška je pořádána ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností a Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti.

Přednáška je zaměřena především na fotografování kaktusů a ostatních sukulentů v jejich domácím prostředí, ale nejen jich. Je i o zážitcích cestovatelů během cesty. V této části se podíváme více do severních států Mexika jako je Chihuahua, Durango, Coahuila, Nuevo León, Zacatecas a další. V přírodě jsme strávili 3 týdny a najeli 8400km.

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je využití astronavigace výhradní doménou mořeplavců? Na jakém principu funguje a jaké přístroje k ní potřebujeme? Jak se lodi na oceánu navigovaly ještě před par desítkami let? A jak se navigují dnes?

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Pracuje v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Je autorem desítek vědeckých i populárně naučných článků o astronomii, meziplanetární hmotě i navigaci a její historii. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Přednáška je pořádána ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností a Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti.